Sherwood
Nádraží a jejich okolí jsou ve velkých městech vždy územím, pro které můžeme použít nyní moderní název no - go zóna; obě blízká nádraží jsou velkým železničním uzlem a z jednoho nádraží na druhé proudí cestující po jedné z nejfrekventovanějších pěších tras i proto, že Václavák je nedaleko a stanice tramvají Hlavní nádraží je tedy ve středu města. Když jsem na toto strategické místo přišel v roce 1976 jako advokátní koncipient do Advokátní kanceláře č. 9 v rohovém domě č. 1 ke svému školiteli JUDr. Vladislavu Cilínkovi, byl „traffic jam „ v této lokalitě menší. Bolzanovou ulicí tehdy ještě nejezdila tramvaj (ta projížděla Hybernskou ulicí kolem Bulhara nahoru na Žižkov), takže v ní ani nebyla tramvajová zastávka. S výjimkou přechodu na rohu z parku přes kraj Bolzanky do Opletalovy ulice, to byla tehdy tichá ulice s několika parkujícími auty. Bolzanka s Opletalovou ulicí ohraničují velký park (Vrchlického sady), jinak nazývaný Sherwoodský les, kam není radno v noci chodit. Za více než 40 let, co na jeho okraji pobývám, jsem v něm zažil řadu dobrodružství, o kterých někdy jindy. Nebyly tak poklidné a hezké, jako první rande arcivévody Ferdinanda D´Este s hraběnkou Žofií Chotkovou v tomto parku, na které pozdější následník trůnu přijel rychlíkem z Benešova. O jednom dobrodružství se však musím zmínit. Vyrazil jsem z kanceláře před půlnocí, abych stihl poslední metro a když jsem v parku míjel dva muže romské národnosti, pípla mě SMS. Rychle jsem vytáhl mobil a když se Nokie rozsvítila, vrhl se na mně jeden z obou mužů, aby se jej zmocnil. Po několika vzájemných úderech jsem získal čas k vytažení mého legálního revolveru zn. Smith and Wesson, jehož pět komor bylo nabito se stupňujícím se odstrašujícím účinkem. V první byl jen slepý náboj, v druhé plynový, třetí byl brokový a teprve další dva byly ostré. K noční bezpečnostní výbavě patřila i píšťalka na krku. Výstřel do vzduchu přiměl novodobého snědého Robina Hooda odskočit a píšťalka přivolala policejní hlídku parkující v Opletalově ulici. U soudu pak bratři Tancošové vypověděli, že mě jen slušně požádali o připálení cigarety, když jsem se na oba vrhnul a začal je mlátit. V rozsudku pak byla uvedena kouzelná věta: „Této výpovědi obžalovaných soud neuvěřil, neboť obžalovaní již byli sedmkrát odsouzeni, zatímco JUDr. Hulík ani jednou.“ Oblíbeným štaflem povětrných žen je v noci právě refýž tramvajové zastávky, kde se často večer objevují i slovenské dívky s nabídkou: „Chcete sex ? Som hladná“. Naštěstí pizzerie „Rustica“ je za rohem. Co by tomu asi dnes říkal hlasatel česko-německé vzájemnosti profesor filosofie, matematiky a teologie Bernard Bolzano (1781-1848), jehož mimo jiné i eros pedagogicus přivedl k univerzitní dráze? Někdy se v sherwoodském lese odehrávají úplné policejní manévry, avšak Robina Hooda se nepodařilo vytlačit. Je to s ním stejné jako s Jamesem Bondem, v jeho postavě se neustále střídají noví představitelé. Aspoň Praha nemusí závidět New Yorku, Vrchlického sady jsou pražským Central Parkem. V noci nebezpečným, ve dne bezpečným.
Nyní na jeho okraji, hned vedle památkově chráněného art-decovému stánku naproti našemu domu, vztyčila svůj volební stan ČSSD. Je pravda, že k Sherwoodu se hodí jedno z jejích volebních hesel: Prosazujeme „Posílení činnosti Městské policie a policie ČR“. Tak se těším, jak po volbách bude v noci Sherwoodem procházet pendreky a pistolí ozbrojená hlídka ČSSD Hamáček a Zimola. Pamětníci si jistě vzpomenou na pomocnou stráž VB. To byli pitomci k pohledání. Jen přijdou o Robinův hlas. Není nad diskusi s věrozvěsty těch jedině pravých politických stran, kteří se zase nyní objevují jako houby po dešti. Se svými letáky a propagačním materiálem sekundují otřepaným slabomyslným volebním heslům, typu: „Vice zeleně, méně betonu.“ Nejvíce mě ale nadzvedlo volání ČSSD po upevnění práva a posílení činnosti nejen policie, ale i soudů. To tvrdí strana, která ani po pravomocném rozsudku nezaplatila dědicům JUDr. Zdeňka Altnera finanční plnění uložené soudem. Ve svém dovolání uvedla, že je garantem demokracie v této zemi, a že v případě zaplacení částky 337 milionů by byla ohrožena její existence a tím i demokracie v této zemi. Šel jsem se na to ke stanu zeptat hlasatelů nastávajícího volebního vítězství oranžové strany. Nic mi k tomu neřekli, to prý na instruktáži neprobírali. Představil jsem se, vysvětlil jsem, že jsem zastupoval doktora Altnera, že jsem sám na zaplacení částky finančně zainteresován a že jejich upevňování právního státu je pokrytecké, stejně jako další volební heslo, že se postarají o úpravu okolí nádraží včetně Sherwoodu. Poradil jsem jim, ať začnou odstraněním sochy „věčného bratrství“ – sochy objímajícího se rudoarmějce a komunistického partyzána, kterou komunisté postavili v parku rok před sametovým převratem. Když tehdy začali s podstavcem, myslel jsem, že tam bude stát Bernard Bolzano a proto jsem se na to zeptal jednoho z dělníků, jaký pomník tam bude stát. „Co já vím“, odpověděl, „asi nějakej bolševik“; když se ukázalo, že měl pravdu, tak mě to udivilo, protože jsem soudruhy nahoře pokládal za prozíravější, když i oni poslouchali Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky, jak mi při výslechu v Parlamentní vyšetřovací komisi v roce 1990 prozradil Milouš Jakeš. Požádal jsem oranžové propagátory, aby vyřídili Hamáčkovi a Zimolovi , aby zaplatili bezodkladně dědicům JUDr. Altnera, a že si úpravy parku a okolí nádraží pak zařídím sám ze svého honoráře. Také jsem jim po nich poslal advokátní vizitku, kdyby potřebovali obhájce. Náklady obhajoby bych si strhnul z platby ČSSD. Doufám tedy, že to pro ČSSD všechno dobře dopadne. To by si přál jistě i můj dědeček, od 14 let sklářský pomocník a potom mistr sklář v Kamenickém Šenově, starý sociální demokrat, který pro slibovaný vyšší příspěvek v nezaměstnanosti přestoupil po vzniku KSČ z ČSSD k ní, aby se zakrátko vrátil do ČSSD, když zjistil, že mu komunisté lhali. Do konce svého života mě nepřestával varovat – nikdy komunistům nevěř!
Milan Hulík
Kdo jej zastaví?
Miloš Zeman se nechal slyšet, že vyhladoví senát. Kdo nechá ale vyhladovět jeho, za jeho ostudy, které dělá svému státu a jeho občanům.
Milan Hulík
Návštěvy z historie
Bylo to koncem 50 let, kdy do socialistického Československa přišel první americký film, kterým byla filmová epopej „Vojna a mír“ podle slavného románu L.N.Tolstého.
Milan Hulík
Tres faciunt panoptikum
„V čekárně už nikdo není. Tak tomu říkám dobrý výkon“, říká každý večer v ČT sexuolog MUDr. Radim Uzel CSc.
Milan Hulík
Není ústav jako ústav
Jednou za hluboké normalizace jsem šel po Kampě kolem budovy s nápisem „Ústav pro studium díla Zdeňka Nejedlého“.
Milan Hulík
Agent A 234
Pro agenty zpravodajských služeb se s oblibou používá označení číselnými kódy. Všichni známe agenta Jejího Veličenstva 007 Jamese Bonda.
Milan Hulík
Premiér v demisi a ve výkonu trestu
Současný spor mezi ČSSD a ANO o podmínku odstoupení premiéra v demisi Andreje Babiše z vlády v případě jeho prvoinstančního odsouzení, je zbytečný.
Milan Hulík
Kde máš konev, Miloši?
Nazdar, Miloši, tak jsi mě zase naštval. Jsem rád, že jsme si již v Kolíně začali tykat, takže se mi bude lépe psát, když nebudu používat Tvého vladařského majestátu.
Milan Hulík
To whom it may concern
Je to skandál nebo legrace? Premiér Andrej Babiš, prezident republiky Miloš Zeman a bývalá ministryně spravedlnosti, nyní poslankyně a profesorka trestního práva JUDr. Helena Válková tvrdí,
Milan Hulík
Esence Kafky
Velký pátek. Je neuvěřitelné, co se všechno dá stihnout za dopoledne Velkého pátku. Celá historie mého dosavadního života.
Milan Hulík
O šlechtě a Šlechtové
Ministryně obrany v demisi Ing. Karla Šlechtová ve svém projevu u příležitosti odhalení památníku legionářů , účastníků bitvy u Bachmače (Ukrajina) řekla, že tam bojovali čs. legionáři proti Hitlerovi.
Milan Hulík
Nemýlím-li se, jste soudruh Jie?
Poslední silvestrovská groteska z Hradu mi připomněla semaforskou zpěvačku Zuzanu Burianovou a její písničku
Milan Hulík
Ministryně války v demisi
Tušil jsem, že s povolebním spříseženectvím ANO, SPD a KSČM bude legrace, ale že to bude taková sranda, jsem neodhadl.
Milan Hulík
Jak je důležité míti Filipa
je známá komedie Oscara Wilda. Její komičnost je založena na záměně jmen a mužů. Každý může sám posoudit, nakolik je současná politická situace a „skládání“ vlády Andrejem Babišem z ANO, SPD a KSČM podobné této komedii.
Milan Hulík
Dvě knihy, dva bratři
Jednou z nejoblíbenějších knih mého dětství byla kniha obdélníkového formátu ve které bylo plno barevných obrázků na kterých byly auta , silnice, tunely, letadla, lokomotivy, mosty, autostrády, lodě apod.
Milan Hulík
Poznámky poraženého voliče
O volbách již byla napsána řada komentářů, některé brilantní a můj je proto zbytečný. Přesto bych se chtěl podělit o pár poznámek.
Milan Hulík
Pyrrhova obhajoba
Sleduji justici jako praktik – advokát a píši o ní. Napsal jsem již téměř sto „Příběhů české justice“.
Milan Hulík
Justice ve stylu retro
Výrok Ondřeje Neffa: „...pokud se bavím nebo mejlíkuji s lidmi o právu, tak z těchto rozhovorů nebo psaní to vypadá, že řadový občan už ani moc nedoufá, že někdo probudí tu mytologickou bytost zvanou rovná právní spravedlnost“
Milan Hulík
Potrestaný bůh
Číňané mají ve své mytologii boha, který byl stižen hrozným trestem: musí žít mezi lidmi jako rovný s rovnými.
Milan Hulík
Pionýrský tábor
V socialismu skutečně existovaly výdobytky, na které i já dodnes s láskou vzpomínám. A vzpomínají i kamarádi, kteří odjakživa neměli komouše v lásce.
Milan Hulík
Od pravdy alternativní k pravdě žertovné
Některé výroky vstupují do dějin. Jako např. výrok prezidenta Antonína Novotného z roku 1967, který dnešní doba celosvětově a v ČR mimořádně aktualizovala.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 30
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1269x