Poznámky poraženého voliče

O volbách již byla napsána řada komentářů, některé brilantní a můj je proto zbytečný. Přesto bych se chtěl podělit o pár poznámek.

O pár poznámek, které mě  napadaly při oněch dvou televizních diskusí kandidátů Zemana a Drahoše. Vítězství Zemana pro mě nebylo překvapením. Když na začátku své volební kampaně odpověděl Jiří Drahoš na otázku novináře, jaký je jeho program: „Lidé mi říkají, vy jste náš program“. V tom okamžiku jsem pochopil, že musí prohrát. Kandidát, který namísto sdělení několika bodů svého programu považuje sám sebe za program, spoléhaje se zřejmě na svoji ušlechtilou akademickou vizáž a slušnost: „ve slušnosti je síla“ byl přece jeho slogan, nemá šanci porazit  superlháře, politickéo podrazníka a manipulátora moci  obklopeného  podivnými  figurami, jako je Mynář a Nejedlý, když o prvním víme jen to, že nemá  potřebnou prověrku  a  o druhém nevíme  ani , co na Hradě vlastně dělá.  Drahoš sice odpovídal vizi Václava Havla, který ve své knížce „Letní přemítání“ si představoval svého nástupce jako vysokoškolského prošedivělého profesora – důstojnou  figuru, kterou Drahoš bezesporu byl. Bohužel zůstalo jen u té figury.

             Jeho příprava na volbu byla amatérská. V obou  televizních diskusích se Zemana evidentně bál, nešikovně se vyjadřoval, chyběla mu zdravá dávka agresivity, nebyl pohotový  a  neprošel kursem  rétoriky. Nepral se jako obhájce  u  soudu  za  své  klienty – voliče, nevyužil několik nahrávek na smeč, ke kterým se ještě vrátím. A chybělo tak málo. Stačilo by, kdyby si před volbami koupil knihu o americkém prezidentovi Ronaldu Reaganovi  „Reagan – život“ ( od H.W.Brandse), která je ještě na trhu. Z ní by se dozvěděl, jak má mluvit jako prezidentský kandidát. Ve volebním souboji s prezidentem Jimem Carterem v roce 1980  Carter stále útočil na Reagana s tím, že se staví proti státnímu zdravotnímu pojištění a Medicare. Namísto pro něj obtížné  odpovědi  se  Reagan usmál a řekl: „Už je to tady zase“. Amerika se smála  a  Reagan  již  nemusel odpovídat. Drahoš neřekl nic podobného jako prezident F.D.Roosevelt na začátku II. světové války: „Jsem přesvědčený, že tato generace Američanů má schůzku s osudem. Teď je ta chvíle mí spoluobčané, zmocnit se našeho osudu, vzít ho do svých rukou“.  Nutnost podobného varování  před  počínáním Miloše  Zemana , které výstižně popsal Ondřej Neff  na  Neviditelném psu: „Smysl Zemanova počínání je jiný, jde o oslabení našich vazeb na Západ, jde o to vyvolat nedůvěru a pochybnosti. Jestli to dělá z pověření nebo vnitřní umanutosti, těžko soudit, ale ve výsledku funguje jako ruský vlivový  agent, a je pozoruhodné, jak důsledně ho v tom podporuje Václav Klaus“, byla  na místě. Jiří Drahoš takové varování ale nevyslovil. Nebyl jsem sám, kdo při  televizních  diskusích   sledovaných  doma  napovídal  Drahošovi. Měl příležitosti, které se naskytnou jednou za život. Po druhé se již prezidentským kandidátem nestane.  Tou pro Zemana zcela zničující nahrávkou, ale bohužel nevyužitou,  byla Zemanova souhlasná  poznámka  k Babišově tvrzení, že je u nás možné si objednat trestní stíhání. Možné odpovědi:

• co jste pane prezidente proti takové možnosti jako prezident udělal ? Není to vaše selhání, když je něco takového za vašeho prezidentování možné?
• Není to tím, jak zjistili  investigativní novináři, že právě taková trestní stíhání organizoval Babiš proti svým podnikatelským konkurentům, viz při získání firmy Kostelecké  uzeniny?
• Jednal jste s představiteli justice, státního zastupitelstí a policie o tomto nebezpečí a jaké jste z toho vyvodili závěry?
• Není  to tím, že v justici působí řada soudců z bývalého komunistického režimu, kteří jsou na takové objednávky zvyklí?

Na Zemanových cestách – necestách  do ciziny se mohl Drahoš vyřádit. Zeman, pokud vím, nebyl na jediné státní návštěvě v západních zemích. Prostě ho tam jako Putinovce nemají rádi. Vynahrazuje si to cestami do Číny a Ruska. Bohužel moderátorka Witowská musela za Drahoše zaskočit, když se ptala Zemana., jinak  adorujícího skandinávské státy, zda je také navštívil nebo se setkal s politiky z těchto států. Ačkoliv se Zeman pokoušel mlžit, dokázala mu, že ani jednou. Ještě nyní mohl Drahoš zabodovat, kdyby na ni navázal a řekl, proč Vás tam vlastně nechtějí?

Málokdo ví, že Zeman nemá jen dceru Kateřinu objevující se vedle něj na televizní obrazovce. Má i syna, který se s ním nestýká. Pane prezidente, má národ právo znát rodinné poměry svého prezidenta? Tady není na místě obava  z  bulvarizace prezidentské kampaně – Britové o své královské rodině vědí téměř vše. I ve Francii vědí a my s nimi, že paní Macronová  jako učitelka  svedla  svého muže jako jinocha s trestněprávními důsledky ohrožování mravní výchovy mládeže. Proč nevíme nic o Zemanově synovi?  Jen Kolíňáci, mezi které patřím, vědí  Drahoš od své nynější manželky. Když nevíme nic o jeho poradci Nejedlém, tak se Drahoš mohl zeptat na jeho rodinné poměry – proč ty ohledy? Věděli jsme toho tolik o Haně Benešové, i to, že nemohla mít děti, znali jsme  legrační historky o Martě Gottwaldové, i o matróně Marii  Zápotocké,  dokonce i o  Boženě Novotné, znali jsme i manželky  Gustáva Husáka, o Václavu  Havlovi  a  Klausovi nemluvě,  jen rodinné poměry Miloše Zemana z Kolína, tajemné postavy z kolínského hřbitova, jsou nám dodnes utajené.

Svého druhu je Zemanovo vítězství nad Drahošem fenoménem. Proti  sprosťákovi  a sexistovi, hulvátovi  a lháři, muži Kremlu pohrdajícího ústavou, opilci a  a  muži tak nenáviděnému, muži  znesvěcujícímu národní symboly a největší duchovní postavy českého národa, byl vybrán ušlechtilý profesor, prezident Akademie věd, osobnost největší vědecké autority . A přece jej invalida, kterého více nosí, než chodí, porazil! Takřka neuvěřitelné. A přece množina negativ Zemana překonala souhrn pozitiv Drahoše. Ale i proto má historie řadu příkladů. Když amerického prezidenta Abrahama Lincolna varovali, že jeho generál Grant  hrozně chlastá, Lincoln se jen zeptal:  „A  jakou značku whisky pije, abych ji mohl doporučit svým dalším generálům, když Grant stále vítězí nad  armádami Jihu?

Ten, kdo přišel s myšlenkou  postavit  proti  Zemanovi Antizemana, učinil stejnou chybu, jako s předchozím kandidátem  Schwarzenbergem. Šlechtická  noblesa  proti hospodskému  dryáčnictví  musela prohrát stejně jako akademická  ušlechtilost  s prolhanou vulgaritou. Protože se nemyslelo na přísloví „na hrubý pytel patří hrubá záplata“?  Opět větší pohotovost projevila moderátorka, když  se  Zeman chtěl rozpovídat o punkové skupině „Pussy Riot“. „Neříkejte to pane prezidente, dívají se děti.“  Drahoš  a  jeho tým zapomněli na to, že Zemana jeho vulgo hry,  urážení  protivníků  a  napadání  jejich spojenců, baví. Že je to jeho svět.  Stačilo se na to Zemana zeptat – příkladů mohl Drahoš použít celou řadu, vzpomeńme  na  poníženého Sobotku , na  Zemana hrozícího holí, na dnešního Zemanova spojence generála Zdeňka Zbytka, kterému se jako komunistickému tankovému rádoby zachránci socialismu, Zeman dříve posmíval. Drahoš mohl těžit ze Zemanových  piruet s presumpcí viny  a  neviny, z jeho dřívějších urážek Babiše a vůbec z jeho zásady: „Jen blbec nemění své názory“. „Pane prezidente, kdo je potom ten, kdo je ve svých názorech konzistentní“ ?  Zeman  mnohokráte lhal, lže a bude lhát dále. Např. jednu z  posledních lží vyslovil při povolebním jmenování nových soudců, když je nabádal, aby byli shovívaví při souzení obžalovaných komunálních politiků. Řekl, že 85% těchto  obžalovaných  bylo  soudy osvobozeno. Jak upozornil publicista Karel  Hvížďala na Neviditelném psu, taková statistika s lží  se vůbec nevede a z 83 000 obžalovaných v  lońském roce bylo zproštěno obžaloby jen 3%. Podobných a již  předvolebních  lží  si mohl Drahoš vyhledat více. Slušnost zdobí, ale slušnost bez argumentů je v politice na nic. Drahoš totiž vyvolával dojem, že nemá vyprofilované názory, dokonce, že  je  nemá vůbec. Ano, byl reprezentativní kandidát, ale to bylo  asi   tak  všechno. Ani těch 150 000 hlasů, o které měl Drahoš méně, neukazuje jeho sílu. Naprostá většina z nich nebyly jeho hlasy, ale byly to hlasy proti  Zemanovi!  Je smutné, že člověk mé voličské krve musí chápat ty, kteří říkají, že volili Zemana, který aspoň má nějaké názory, i když s nimi nesouhlasí, než kandidáta bez názorů, jako byl Drahoš. Drahoš už není žádnou alternativou – nepojede dál, jak  po volební porážce prohlašoval, není kam jet. Jsou příležitosti, které přicházejí  jen jednou v životě. Škoda, bude ale hůře. Zeman svůj pětiletý mandát celý nevyužije. A pak přijde také exkomunista, ale i exagent Andrej Babiš  a další  Antibabiš se již nebude muset hledat. V České Agro republice s.r.o. se již další prezidentské volby konat nebudou. O  všem bude rozhodovat její generální ředitel.