O šlechtě a Šlechtové
Když jsem ve svém článku „Ministryně obrany v demisi“ psal o její neznalosti vojenské techniky a absenci vojenské kvalifikace, kterou, jak sama prohlásila , „získala“ za týden studia na internetu, někteří čtenáři mi vytkli, že vojenskou techniku znát nemusí; je přece politickou ministryní a má odborné vojenské poradce. Budiž. Jen nejstarší generaci něco připomíná slovo Zborov. Za první republiky slovo-legenda, znají dnes jen lidé zajímající se o historii. A že druhou slavnou bitvou legionářů byla ještě bitva u Bachmače, vědí snad již jen historici. Neznám osnovy historie, na základě kterých se dnes maturuje, ale pochybuji, že průměrný středoškolák a i vysokoškolák o této bitvě něco ví. Ministryně obrany by již něco vědět měla. Ale ministryně obrany odhalující památník této bitvy, to vědět musí. Jinak ať ho neodhaluje. Může se zeptat podřízených generálů nebo se podívat na wikipedii. Ale nesmí mluvit hlouposti a znovu dokazovat, že její jedinou kvalifikací na post ministryně obrany, je vařečka strany ANO. Přiznávám, že se mi kdysi obě bitvy pletly, ačkoliv rozlišení je snadné. U Zborova v rámci Kerenského ofenzivy 1-2. července 2017 bojovali Češi i proti Čechům, správně českoslovenští legionáři (v době, kdy ČSR ještě neexistovala) proti rakousko-uherské armádě s českými vojáky. U Bachmače 8. - 13. 3. 1918 bojovali legionáři podporovaní oddíly Rudé armády proti německé armádě, která na tomto úseku fronty pokračovala v boji i po uzavření Brest-litevského míru. Celé tvrzení paní ministryně tak trochu připomíná Radio Jerevan. Hitler v té době seděl v německém zákopu v Belgii a legionáři o něm vůbec nevěděli a jeho jméno neznali. Důležité ale je, že jméno Hitler znala paní ministryně, zřejmě ho již někde někdy zaslechla. Historie není v ANO preferovaná disciplina, jak jsem měl možnost osobně zjistit před 5 lety, kdy v prezidentském klání chtělo vedení ANO podpořit knížete Schwarzenberga proti zemanu Zemanovi , který se honosil tím, že „oni“ jako nižší šlechta si museli právo první noci vybojovat na rozdíl od degenerovaných knížat, kterým toto právo padalo do klína bez boje. Tehdy zazněla ze strany pana Faltýnka námitka, že Karel Schwarzenberg nesmí být nazýván kníže, protože šlechtické tituly byly u nás zrušeny již za první republiky. Moje námitka, že byly zrušeny české tituly, ale nikoliv zahraniční a že Schwarzenberg je knížetem v Rakousku a ve Švýcarsku a dokonce je historickým dědicem kantonu Zürich, byla označena za advokátní kličku. Tím jsem si jen potvrdil, že nejen o právu, ale i o historii nemá cenu v ANO mluvit. „Proto také mohl Adolf Hitler bojovat s legionáři u Bachmače.“ Myslím, že nás paní ministryně ještě pobaví, ať bude ministrovat čemukoliv. Ale když jsme u toho Schwarzenberga, základní historické neznalosti projevil Miloš Zeman již ve své první prezidentské kampani. Do osoby knížete Karla Schwarzenberga, zahrnul Schwarzenbergy vůbec, aniž rozlišil mezi Hlubockou větví (primogeniturou) tohoto rodu a větví Orlickou (sekundogeniturou). Dal to najevo tím, že majetek Schwarzenbergů označil za zkonfiskovaný podle dekretů prezidenta Beneše. Nevěděl, že majetek prince Adolfa Schwarzenberga, představitele hlubocké větve, byl sice zařazen pod uvedený dekret, ale odvolání proti tomuto rozhodnutí nebylo nikdy vyřízeno, takže podle dekretu majetek konfiskován nebyl. Ani nemohl být, protože JUDr. Adolf Schwarzenberg měl sice německé jméno, ale český původ a protože v době protektorátu byl v cizině, nemohl ani kolaborovat, jako nikdo z obou větví Schwarzenbergů. Jejich vztah k českému národu se ukázal již při misi lorda Runcimena v létě 1938. Dita Jelínková Homolová ve své nedávno vydané knize: „Šlechta v proměnách“ s podtitulem „Osudy aristokracie v Československu v letech 1918-1948“ uvádí vyjádření JUDr. Adolfa Schwarzenberga, když byl nucen se podvolit přání českých vládních kruhů, konkrétně ministerského předsedy Milana Hodži: „Bylo by rádo viděno, kdyby Jeho Jasnost pozvala Mr. Runcimena na Hlubokou, Krumlov atd. a ukázala mu vše...“ Jeho Jasnost se tomuto přání podvolila s pokynem služebnictvu: „Dejte mu nažrat a napít, ať mám pokoj“ a po jeho odjezdu prohlásil: „To je divný chlap, nejí, nepije a nemluví…“
Domnívám se, že o prohlášení představitelů české rodové šlechty, kterým se v kritické době před Mnichovem v září 1938, koncipovaným historikem a heraldikem Karlem VI. Schwarzenbergem, obrátila česká šlechta na prezidenta Beneše s projevem věrnosti, pro který jim všem Gestapo posléze konfiskovalo majetek, Miloš Zeman, natož jeho ministryně obrany, nikdy neslyšeli. Protože se tedy podle dekretu nedal majetek hlubocké větve konfiskovat, byl na nátlak komunistů přijat parlamentem proslulý zákon č. 147/1948 Sb.( tzv. Lex Schwarzenberg, kterým byl majetek této větve vyvlastněn a to jen proto, že byl příliš veliký. Nikoliv tedy pro kolaboraci, jak naznačil Miloš Zeman ve své předvolební diskusi s Karlem Schwarzenbergem. Za vyvlastněný majetek měla být poskytnuta náhrada, což se však nikdy nestalo. Majetek orlické větve byl vyvlastněn běžnými znárodňovacími zákony po únoru 1948, takže jej Karel Schwarzenberg, Zemanův protikandidát mohl klidně restituovat, i bez pomoci Václava Havla, jak se traduje. Že na Zemanovu nepravdivou invektivu, odpověděl kníže Karel Schwarzenberg nešikovně a odpovědí si prohrál volby, je jiná věc. O skutečnosti, že Miloš Zeman ve volební diskusi neznal historii, ale že ji nezná ani prezident Zeman, svědčí i jeho další výroky, např. že v Občanské válce ve Španělsku bojovaly také Anglie a Francie. Další historickým faux-pas mohl Miloš Zeman narušit i vztahy mezi ČR a Velkou Britanií, když v Otázkách Václava Moravce se zmínil o anglické panovnici Alžbětě Krvavé. Zaměnil ji za její nevlastní sestru Marii Krvavou (Bloody Mary ), královnu Anglie a Irska Marii I. Tudorovnu (1516-1558), která po nástupu k moci obnovila spojení mezi anglikánskou církví a církví římskokatolickou a začala po stovkách upalovat vyznavače protestantismu. Naproti tomu její následovkyně na trůně, královna Alžběta I. (bez přízviska „krvavá“), vytvořila z Anglie námořní velmoc a založila její moc. Tak se stala jedním z největších anglických panovníků. O dalších Zemanových historických omylech typu „vlevo dole“ jindy. Zajímavé je, že právě u vzpomínky na Runcimanovu návštěvu z výše uvedené knihy, by při její četbě dostihla Miloše Zemana historie. Jak se chová k Putinovi a jeho okolí dosahujícím prostřednictvím Lukoilu až na Hrad, víme – blahopřejný dopis Zemana Putinovi ke znovuzvolení je servilním výrazem obdivu k Velkému bratru. Jak se zachoval Zemanem ocejchovaný „kolaborant“ JUDr. Adolf Schwarzenberg k „neutrálnímu prostředníkovi“ lordu Runcimanovi se sympatiemi k sudetoněmeckým politikům, je uvedeno shora. Dodejme, že JUDr. Schwarzenberg si nebral servítky ani ve svém rodu. Výše uvedenému příbuznému z Orlíku, Františku Schwarzenbergovi, napsal, že neměl Runcimana doprovázet při jeho odjezdu z Krumlova až do Černého lesa: “ Ačkoliv vím, že se u nás čumí na každého lepšího Angličana a dvoří se mu - jak to bývá zvykem u černochů v Kongu vůči bělochovi, přece jen nepokládám za oportunní dělat totéž.“ (Dita Homolová- Jelínková: „Šlechta v proměnách“). Protože jak vidno v jadrnosti vyjadřování si byli „kolaborant“ JUDr. Adolf Schwarzenberg a rusofilský vlastenec Ing. Miloš Zeman blízcí, očekával bych, že by historické ponaučení včetně úlohy Runcimanovy mise, mohl ministryni obrany Ing. Karle Šlechtové, již svým jménem blízké české šlechtě, poskytnout právě prezident Miloš Zeman. Jinak hrozí nebezpečí, že by to při odhalování příštího pomníku mohla poplést ještě více a spolu s prezidentem způsobit nějaký mezinárodní konflikt.
Milan Hulík
Kdo jej zastaví?
Miloš Zeman se nechal slyšet, že vyhladoví senát. Kdo nechá ale vyhladovět jeho, za jeho ostudy, které dělá svému státu a jeho občanům.
Milan Hulík
Návštěvy z historie
Bylo to koncem 50 let, kdy do socialistického Československa přišel první americký film, kterým byla filmová epopej „Vojna a mír“ podle slavného románu L.N.Tolstého.
Milan Hulík
Tres faciunt panoptikum
„V čekárně už nikdo není. Tak tomu říkám dobrý výkon“, říká každý večer v ČT sexuolog MUDr. Radim Uzel CSc.
Milan Hulík
Není ústav jako ústav
Jednou za hluboké normalizace jsem šel po Kampě kolem budovy s nápisem „Ústav pro studium díla Zdeňka Nejedlého“.
Milan Hulík
Sherwood
Mám advokátní kancelář na rohu Bolzanovy a Opletalovy ulice. Na strategickém místě mezi nádražím Hlavním a Masarykovým.
Milan Hulík
Agent A 234
Pro agenty zpravodajských služeb se s oblibou používá označení číselnými kódy. Všichni známe agenta Jejího Veličenstva 007 Jamese Bonda.
Milan Hulík
Premiér v demisi a ve výkonu trestu
Současný spor mezi ČSSD a ANO o podmínku odstoupení premiéra v demisi Andreje Babiše z vlády v případě jeho prvoinstančního odsouzení, je zbytečný.
Milan Hulík
Kde máš konev, Miloši?
Nazdar, Miloši, tak jsi mě zase naštval. Jsem rád, že jsme si již v Kolíně začali tykat, takže se mi bude lépe psát, když nebudu používat Tvého vladařského majestátu.
Milan Hulík
To whom it may concern
Je to skandál nebo legrace? Premiér Andrej Babiš, prezident republiky Miloš Zeman a bývalá ministryně spravedlnosti, nyní poslankyně a profesorka trestního práva JUDr. Helena Válková tvrdí,
Milan Hulík
Esence Kafky
Velký pátek. Je neuvěřitelné, co se všechno dá stihnout za dopoledne Velkého pátku. Celá historie mého dosavadního života.
Milan Hulík
Nemýlím-li se, jste soudruh Jie?
Poslední silvestrovská groteska z Hradu mi připomněla semaforskou zpěvačku Zuzanu Burianovou a její písničku
Milan Hulík
Ministryně války v demisi
Tušil jsem, že s povolebním spříseženectvím ANO, SPD a KSČM bude legrace, ale že to bude taková sranda, jsem neodhadl.
Milan Hulík
Jak je důležité míti Filipa
je známá komedie Oscara Wilda. Její komičnost je založena na záměně jmen a mužů. Každý může sám posoudit, nakolik je současná politická situace a „skládání“ vlády Andrejem Babišem z ANO, SPD a KSČM podobné této komedii.
Milan Hulík
Dvě knihy, dva bratři
Jednou z nejoblíbenějších knih mého dětství byla kniha obdélníkového formátu ve které bylo plno barevných obrázků na kterých byly auta , silnice, tunely, letadla, lokomotivy, mosty, autostrády, lodě apod.
Milan Hulík
Poznámky poraženého voliče
O volbách již byla napsána řada komentářů, některé brilantní a můj je proto zbytečný. Přesto bych se chtěl podělit o pár poznámek.
Milan Hulík
Pyrrhova obhajoba
Sleduji justici jako praktik – advokát a píši o ní. Napsal jsem již téměř sto „Příběhů české justice“.
Milan Hulík
Justice ve stylu retro
Výrok Ondřeje Neffa: „...pokud se bavím nebo mejlíkuji s lidmi o právu, tak z těchto rozhovorů nebo psaní to vypadá, že řadový občan už ani moc nedoufá, že někdo probudí tu mytologickou bytost zvanou rovná právní spravedlnost“
Milan Hulík
Potrestaný bůh
Číňané mají ve své mytologii boha, který byl stižen hrozným trestem: musí žít mezi lidmi jako rovný s rovnými.
Milan Hulík
Pionýrský tábor
V socialismu skutečně existovaly výdobytky, na které i já dodnes s láskou vzpomínám. A vzpomínají i kamarádi, kteří odjakživa neměli komouše v lásce.
Milan Hulík
Od pravdy alternativní k pravdě žertovné
Některé výroky vstupují do dějin. Jako např. výrok prezidenta Antonína Novotného z roku 1967, který dnešní doba celosvětově a v ČR mimořádně aktualizovala.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 30
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1269x